Psychologie osobnosti
Psychologie Osobnosti
Psychologie osobnosti
1) Pojem osobnosti, definice, základní teorie
2) Vlastnosti os.
3) Schopnosti, dovednosti, vlohy
4) Dynamika os.
5) Temperament
6) Charakter
8) Hodnotová orientace osobnosti
9) Ego - obranné mechanismy
1) Pojem osobnosti, definice, základní teorie
= syntetický pohled na psychiku člověka
- za osobnost je člověk považován jako tak se svojí individualitou
- někdy se osobnost chápe jako významná osoba
= je to soubor stálých prvků chování osoby, to co ji charakterizuje a co ji odlišuje od ostatních
Definice podle Mikšíka
Osobnost je dynamický a vni integrovaný systém cíle směrné regulace vni a vně aktivit, který se kontinuálně rozvíjí (na bázi vrozených nezbytných předpokladů), integruje se, přetváří a realizuje jako nástroj a produkt aktivit interakce jedince s konkrétními kontexty jeho životní existence. Determinuje obsah, povahu a kvalitu subjektivní přeměny objektivně existujících životních kontextů do jeho individuálně příznačného a neopakovatelného já.
- zabývá se individuem jako relativně uzavřeným, ale i otevřeným systémem
- člověka pojímá jako všestranně propojený celek, složený ze vzájemně se podmiňujících částí, které z jedné strany určují celek a z druhé strany jsou části určovány celkem
=její oblasti:
1) vývoj osobnosti
2) aktuální dynamika - zabývá se problematikou změny, tj. tím, co se hýbe, so ce nějak vyvíjí, patří sem např. temperament
3) struktura osobnosti - zkoumá relativně stabilní trvalou organizaci rysů osobnosti
=Jungovy typy osobnosti (Jung = analytický psycholog)
Vychází ze 4 základních fcí (vždy máme 1 fci dominantní):
1. čití = myšlenkový typ
2. myšlení = počitkový typ
3. cit = citový typ
4. intuice = intuitivní typ
Dle zaměření duševní energie:
1)extrovert -zaměření duševní energie ven ke všem objektům vůči nimž orientuje svůj postoj
2) introvert -zaměření duševní energie dovnitř, tendence skrýt to, co jsme uvnitř
Existuje 8 globálních typů
osobnosti:
a) introvertně zaměřený
člověk:
1) myšlenkový typ - racionální, myšlenky víc než fakta
2) počitkový typ -velká senzitivnost, velká intenzita subjektivní účasti na vnímání
3) citový typ -řídí se subjektivním cítěním a své představy klade nad objektivní skutečnost
4) intuitivní typ -mystik, umělec, snílek, neexistuje pro něj realita
b) extrovertně zaměřený
člověk:
1) myšlenkový typ – vědecké myšlení naší doby, vnější skutečnost soudí na základě pojmů vyvozených z konkrétní reality
2) počitkový typ - krajní realista, řídí se a orientuje se tím, co má před očima
3) citový typ - řídí se objektivním ohodnocením skutečnosti, prožívá na základě konvence, přijímá citovost toho kolem
4) intuitivní typ - zaměřen na plány, řídí se náhlým intuitivním zřením ve vztahu k okolí
Intuice:
-nevědomé vnímání, bleskové porozumění; schopnost bezprostředně postihnout pravdu, získat poznatek bez logické úvahy a nezávisle na zkušenosti a praxi (lze ji dělit na citovou a intelektuální)
2) vlastnosti osobnosti
- stálé kvality stavů a procesů, které zásadně ovlivňují lidské chování, jednání a prožívání
Znaky vlastností:
- stálost – časové trvání určité vlastnosti
- hloubka – souvislost s prostředím (čím je vlastnost hlubší, tím méně závisí na prostředí
- pronikavost – převládání nad ostatními vlastnostmi
- hierarchičnost – stupňovité uspořádání vlastností
- univerzálnost nebo individuálnost
- polarita – sahající od jednoho pólu k druhému
- rozmanitost zdrojů vzniku
3) Schopnosti, dovednosti, vlohy
- vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti
- za schopného pokládáme toho, kdo má předpoklady rychle, kvalitně a snadněji si osvojit vědomosti a dovednosti potřebné k výkonu nějaké činnosti
- nejsou vrozené x vlohy (jsou vrozené)
Stupně schopností
1) Nadání – souhrn schopností určitého druhu, který umožňuje pozoruhodné a nadprůměrné výkony
2) Talent – vysoce rozvinutý souhrn schopností, díky kterým dosahujeme vynikajících výkon
3) Genialita – mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvořit vrcholná až epochální díla
Druhy schopností
a) obecné – moudrost, soudnost
b) specifické – hudební, matematické, herecké, řečnické
a) primární – vnímání, představivost, intelekt, psychomotorika, emocionalita…
b) sekundární – schopnosti, které se rozvinuly na základě primárních schopností
- nabytá připravenost správně, co nejrychleji a s nejmenší námahou vykonat nějakou činnost na základě osvojených vědomostí a předcházející praktické zkušenosti
Patří sem: šikovnost, obratnost, správnost, samostatnost…
4) Dynamika osobnosti
5) Temperament
= jedná se o vlastnosti, které určují způsoby jednání a chování osob, jejich vni a vně interakčních aktivit ve vztahu k okolí
= je to záležitost dědičná = vrozené vlastnosti,
- není ovlivnitelný
= přirozená povaha člověka
= soubor vrozených a osvojených pohotovostí v určité psychosomatické odezvě na současnou situaci
= subjektivní příznačný způsob, proces a styl vyrovnávání se s dynamickými změnami prostředí
Rozdělení dle tělesných tekutin podle Hypokrata:
1. krev = sangvinik
3. žluč = cholerik
4. černá žluč = melancholik
TEMPRAMENT |
PŘEDNOSTI |
SLABINY |
ČINNOSTI |
VZTAHY |
SANGVINIK (krev) |
optimista, přizpůsobivý, iniciativní, podnikavý, pohotový, výřečný |
lehkomyslný, nestálý, rozptyluje se |
nadšenec, aktivní - víc činností najednou, rozhodný, pružné jednání X nestálost, povrchnost |
komunikativní, sdílný, otevřený, ukázněný, smělý X ovlivnitelný málo sebekritický |
FLEGMATIK (hlen) |
klidný, rozvážný, trpělivý, neunáhluje se |
nedostatek vášně, lhostejnost, suchar, apatický, fanatický, málo výřečný |
pracuje dlouho, sklon zanedbávat |
samostatný, neovlivnitelný, ustálený řád, sebeovládání, málo přizpůsobivý, uzavřený |
CHOLERIK (žluč) |
silné a hluboké citové prožitky, živý, vnímavý, zásadový |
mrzutý, explozivně výbušný, nerovnoměr. prožívající,
impulsivní |
velká prac.schopnost, prac.tempo, podnikavý X výbušný, prudký, nerovnoměrná výkonnost, je důležité, zda ho to baví |
jedná rychle, energický, úsilí uplatnit se ve společ., živost, vášnivost X netrpělivý, prudký, výbušný, tvrdohlavý |
MELANCHOLIK (černá žluč) |
citlivý, hluboké city, vážný, hlubokomyslný, pesimista, tichý, úzkostný, smutný, nevýrazný |
malomyslnost, pesimismus, smutný, roztržitý, úzkostný |
houževnatý, důkladný starostlivý X pomalý, nepružný pedant |
ukázněný, věrný, srdečný, X nejistý, uzavřený, nedůvěřivý, urážlivý |
Tři typy tělesné stavby: (mají kořeny ve starověku v Indii (slonice, gazela,...)
2) střední
3) široký
-Kretchmer a Sheldon předpokládali, že dle vzhledu můžeme dopředu vymezit i jejich chová
-psychiatr, popisoval psychiatrické případy a vymezil 2 vyhraněné a 1 nevyhraněný typ a i do jaké choroby směřuje
KONSTITUCE |
TEMPERAMENT |
CHOROBA |
Piknický typ: |
Cyklotymní temp.: |
Cyklofrenie střídá se stav manie a deprese sklon k afektivním psychózám |
leptozomní typ: vyšší vzrůst, malá váha, štíhlá postava,…
|
schizotymní temp.: společensky uzavřený, přecitlivělý, podráždivý, tupý,
bezvýrazný, ale zážitkově bohaté nitro |
schizofrenie rozštěpení myšlenkového a hmotného cítění, stažený do
světa vlastních fantazií |
atletický typ: robustní postava, silný vývoj svalstva a kostry, nemá tuk |
viskózní temp.: střídání výbušnosti a netečnosti, houževnatí v činnostech |
směřuje k epilepsii nebo ke |
Nevyhraněný typ = Displastický:
="míchanice"
-nezabýváme se už temperamentem
- vychází ze studia chování zdravých osob – vysokoškoláků
- za základ považuje rozdílné poměry ve vývoji zárodečných blan:
1. ektoderm
2. mezoderm
3. endoderm
- z blan se vyvíjí orgány a vše, to ovlivňuje tělesnou stavbu a tím i temperament
Tělesné typy:
1) endomorf = vyscerotonní temp.
-silný, kulatější X uvolněné držení těla, záliba v jídle, pomalu reaguje, je rád ve společnosti druhých
2) mezomorf = somatotonní temp.
-svalovitý, bez tuku X sebejisté držení těla, energický, chce dominovat, záliba v dobrodružství, miluje riziko a napětí
3) ektomorf =cerebrotonní temp.
- jemný, tenký X napjaté držení těla, rychle reaguje, miluje soukromí, nejistý, duševní kontrola
- vychází z Junga (viz téma 9 – dispoziční vymezení typů osobnosti – introvert/extrovert)
- navazuje na Pavlova Kretschmera
- snaží se o komplexní pohled (Eysneckův osobnostní dotazník)
Vytvořil tři na sobě nezávislé temp.vlastnosti:
1) dimenze extrovert / introvert:
a) extrovert – sklon k družnosti, komunikativní, lehkomyslný, povrchní, má rád změnu, pohotový, bezprostřední, impulzivní, má sklon k agresivitě a rychle zapomene
b) introvert – opak :o)
2) dimenze neuroticismus:
-kontinuální škála od lability do stability
-emocionální stabilita = dobrá psychická stálost
-neuroticismus = přecitlivělý, nedostatek sebedůvěry, psycho-somatické potíže, napětí
3) dimenze psychoticismus:
-nakolik a v jaké míře a kvalitě u člověka vystupují rysy a tendence k nemocem (agresivita, výstřednost)
- vlastnosti procesu podráždění a útlumu vyšší nervové činnosti
Základní vlastnosti podráždění a útlumu
- jak mohou být silné, vyvážené, rychlé (jak rychle přejdeme z útlumu k podráždění a opak) – vztah k Hypokratově rozřazení
Síla
a) silný
b) slabý
Vyváženost
a) vyrovnaný
b) nevyrovnaný
Pohyblivost
a) pohyblivý
b) pomalý
Sangvinik – silný, vyrovnaný, pohyblivý
Flegmatik – silný, vyrovnaný, pomalý
Cholerik – silný, nevyrovnaný, pohyblivý či pomalý (převaha vzruchu nad útlumem)
Melancholik – slabý (snížená schopnost nervových procesů)
6) Charakter
- z řečtiny = znamená trvalý a výrazný znak; charesaid (rýt, rýpat)
- podílí se na kontrole a řízení chování člověka podle morálních společenských požadavků
- rozvíjí se působením výchovy a dalších sociálních vlivů - získaný
- nejblíže k laickému označení povaha
Soubor vlastností nebo rysů osobnosti,
které vyjadřují:
1) vztah k lidem - taktnost, bezohlednost, sobectví + vztah k sociálním skupinám (rodina, třída,...)
2) vytrvalost - vlastnost vůle + odolnost k zátěži
3) kontrola temperamentových
vlastností
4) vztah k sobě - sebehodnocení, sebepojetí ...
Charakterové vlastnosti úzce
souvisí s morálními aspekty a obsahují:
1) poznávací složku - např. to, že víme, že něco může druhému ublížit
3) sociální dovednosti - např. empatie
-rozlišuje 3 hlavní stádia morálního vývoje:
1) předkonvenční úroveň = ranná, dítě se chová bez ohledu na ostatní a poslouchá jen kvůli odměně nebo trestu
2) konvenční úroveň - dítě se přizpůsobilo požadavkům výchovy a řídí se tím, co se od něj očekává
3) postkonvenční úroveň - autonomní, člověk se řídí normami a zásadami, které zvnitřnil a zpracoval
= je individuální, kdy člověk
dosáhne všech stádií, závisí na sociálních interakcích, jak je schopen myslet a
rozumově zpracovávat
1) Amorální – výrazný egoismus bez vnitřních zábran, impulsivní, v dospělosti psychopatická osobnost (kojenci)
2) Prospěšný – čl. zvnitřňuje princip, jak se má chovat (chci být jako lidi kolem mě – psychika mladšího školního věku)
3) Konformní – viz.prospěšný + ale méně impulsivnosti, egoismu
4) Iracionálně-vědomý – zvnitřněny abstraktní pojmy (statečnost–svérázné pojetí, na zákl. emočního vztahu – slepá morálka)
5) Racionálně-altruistický – jednání realistiky morální, s ohledem na důsledky; soc.dopad, egoistické sklony ustupují do pozadí
7) Zájmy a postoje
- trvalá snaha člověka zabývat se předměty nebo činností, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové
- vznikají v činnosti na základě potřeb, vloh, schopností a citových vztahů
- mají velký význam v životě člověka – podporují rozvoj osobnosti a zdokonalují jeho vědomosti a dovednosti + přinášejí člověku uspokojení
- předměty zájmu většinou odkrývají stav potřeb
Záliba – vyhraněný zájem
Rozdělujeme na:
a) materiální zájmy – nabývat, získávat mater. hodnoty
b) společenské zájmy – aktivita v různých druzích umělecké činnosti
Podle činnosti na aktivní X pasivní zájmy
Vlastnosti zájmů
a) šířka – mnohostrannost, všestrannost
b) hloubka – jaké místo zaujímá zájem v činnosti a životě
Nejvíce ovlivněny v dětství a dospělosti
- kolem 10. let – zájmy, které mohou přetrvávat až do dospělosti
- kolem 18. let – stabilizace zájmů – zpravidla už se neproměňují
- jakým charakteristickým způsobem reagujeme na určité podněty
- relativně ustálený systém pozitivních nebo negativních hodnocení
- moment vyjadřující vztah k hodnotám
Druhy postojů
a) názor – vytváří se vědomě, vyjadřuje se souhlas nebo nesouhlas
b) mínění – názor vyjádřený slovy
c) předsudky – není podložen rozumovými argumenty
d) víra
Vlastnosti postojů
a) směr – podnět nebo předmět, na který je postoj zaměřen
b) intenzita – odolnost vůči změnám, síla, jakou se prosazuje
c) kvalita – kladná nebo záporná povaha reakce vyplývající z postoje
d) polarita
e) extrémnost – míra odklonu postoje jednotlivce od skutečnosti
Postoje lze chápat také jako druh motivu – aktivace motivu.
Motivy – příčiny chování X Postoje – pohotovost chovat se určitým směrem
Př. Dítě brečí – aktivuje motiv mateřské péče; jakým způsobem se k němu budeme chovat záleží na našem postoji k němu
8) Hodnotová orientace osobnosti
Jestliže zájem pronikne celoživotním stylem, vytváří nám hodnotovou orientaci. Lidé hodnotově zaměření považují svou hodnotovou orientaci za natolik důležitou, že si myslí, že je důležitá pro všechny lidi.
Hodnotová orientace - nejobecnější postoje, určující celý životní styl člověka
Sprangerova teorie hodnot: 6 typů
- teoretický – zaměřen na hledání pravdy (poznání, kritika toho,co není pravda…) racionalizace; uvažování, poznávání
- ekonomický – základní hodnota užitečnost, praktičnost, zaměřen na schraňování majetku
- estetický – nejvyšší hodnotu vidí ve formě, harmonii; individualistický, soběstačný
- sociální - altruista, nesobecký, láska = nejsprávnější forma lidských vztahů
- politický –nejvyšší hodnota moc - mocenský, soutěživý, manipulant
- náboženský - zaměřen k absolutním hodnotám, nejvyšší hodnota v jednotě
Potřeba = základní východisko motivace, vyjadřuje nějaký nedostatek, potřeba něčeho pro něco: princip homeostáze (obnovování rovnováhy organismu)
Dělíme:
a) biogenní potřeby- uspokojení biologických potřeb člověka
b) psychogenní potřeby- zajišťují adaptaci na sociální potřeby
Při narušení a) a b) vstupují emoce
Maslow dělí:
a) primární- vrozené, spojovány s přežitím jedince
b) sekundární- získané, spojované s rozvojem osobnosti
Dále je dělí od nejnižších k nejvyšším a to:
- základní- fyziologické- vzduch, voda, potrava
· potřeba bezpečí
- psychologické- sounáležitost a láska
- potřeba uznání- výkonu, kompetence, důvěry
- Sebeaktualizace- potřeba seberealizace
- Potřeba osobního růstu (kognitivní a estetické potřeby= objevovat, tvořit)
Nevyskytuje se u všech lidí, uspokojení sekundárních potřeb má stejnou intenzitu jako uspokojování potřeb primárních.
Motivační složka
a) dinamogení- aktivace jedince je spojená se vznikem a udržováním energie
b) direktivní- spojená se zaměřením na určitý cíl
Vymezení motivace:
- Množství energie, které se nahromadí v organismu
- Persistence- odolnost organismu vůči vnějším vlivům, pokud nebylo dosaženo uspokojení potřeby nebo její redukce
- Variabilita-člověk dosahuje stejného cíle různými prostředky
Obecněji o motivaci:
Motivy
- příčiny nebo důvody lidského chování, které mu dávají psychologický smysl
- funkční prvky osobnosti, které určují směr a intenzitu jeho chování
Chování je určováno motivy, ale způsob chování je determinován situačními faktory, tj. cíle můžeme dosáhnout různými způsoby chování, motivy nám ukazují proč má chování různý směr a jakou má to chování sílu, stejným chováním můžeme uspokojovat různé potřeby. Podstatou procesu motivace je zaměření a aktivace jedince.
9) Ego – obranné mechanismy
Úkoly a cíle EM (viz. soc. psychologie)
-udržovat vni rovnováhu, ta může být otřesena frustrací, negativním zážitkem (EM = teorie z psychoanalýzy)
-chrání sebeúctu, brání člověka proti úzkosti
Podoby
EM
a) represe = potlačení
b) únik - ve formě fantazie, popření, ve formě regresů = dostaneme se do vývojově nižších tříd
c) zakrývání zdrojů úzkosti
Druhy
EM
1) agrese
-mezi naším cílem a námi se objevila překážka a my se snažíme zdroj frustrace zničit agresivitou (pomluvy,...)
2) fixace
-lpění na určitém způsobu chování, i když se opakovaně prokáže, že je nežádoucí
-př. když si 3x za sebou vezmu alkoholika a vždy si myslím, že ho z toho dostanu
3) identifikace
- člověk zvyšuje pocit své hodnoty, že napodobuje chování jiné osoby, má jistou prestiž a zvnitřní to a tím se podílí na úspěchu
- sdílíme zátěž společně – rozšíření sebe, i když jde o fiktivní ztotožnění
4) kompenzace
- člověk se cítí v něčem nedostatečně, vytyčí si určitý cíl
=vyrovnává to, co neumí tím, že v něčem jiném je hodně dobrý – vyniká
5) popření
-jednoduchý EM, řekneme, že se to ve skutečnosti vůbec nestalo
- tendence k odmítnutí nezvládnutelné situace a odmítání nespokojení – snaha zapomenout
- vytváření komplexu – propojení s reálným životem – propojení není zřetelné, je mimovolní
6) projekce
-člověk se chrání před vlastními nežádoucími vlastnostmi, že je připisuje jiným (nemám ráda tatínka, tak řeknu, že on mě nemá rád) - tendence připisovat vlastní nedostatky všem lidem (promítá vlastní neúspěchy do vlastností ostatních lidí) – nic se nás netýká, pozitivní projekce
7) přemístění
-člověk přenáší nepříjemnou emoci na jiného člověka nebo věc, která nemá k vlastní příčině vztah
-člověku se nedaří v práci a pak doma v rodině je agresivní
8) racionalizace
-člověk má nežádoucí způsoby chování, pocity, snahy a potřebuje si je vysvětlit tak, aby měly racionální význam
-př. neudělám zkoušku,tak si to vysvětlím tím, že mi nebylo dobře nebo že měl zkoušející špatnou náladu
- využití (zneužití) rozumu, abychom odstranili zážitek konfliktu (nemůžeme změnit situaci, změníme náš náhled – využití rozumu)
9) regrese
- člověk upadá do vývojově mladší třídy chování
- př. tříletému bráchovi se narodí brácha, který se počůrává, tak se taky začne počůrávat
*) transregrese – útěk dopředu – někdy se projevuje jako předčasná zralost (ne fyzická) - nesouměrné
10) represe
- potlačení - vlastnosti, které nejsou přijatelné, jsou vytlačeny z vědomí, aby se zabránilo úzkosti a pocitu viny
11) rezignace
-apatie (ztráta úsilí a motivace) -kontakt s okolím přeruším
-př. dítě vyvine největší snahu a není pochválen poprvé, ani podruhé, tak rezignuje
12) sebeobviňování
-autoakuzace -agresi zaměříme na sebe samu, potrestáme se a tím se vyrovnáme s pocity viny
*) somatizace – psychogenní orgánové poškozování (psychické napětí převádíme do orgánů – nevědomě)
13) útěk
-stažení se ze situace, ve které člověk zažil ponížení
14) útěk do fantazie
- uchýlíme se k dennímu snění (ne dětské fantazie)
- denní snění, aby se uniklo od reality, zbavit se od něčeho
15) substituční chování
- flustrovaná potřeba – nepřímo uspokojena (jinou činností) – může být zcela odlišná od původní potřeby – asociální povaha
16) záminková reakce
-člověk má sklony, které nechce akceptovat
-určité postoje potlačí
-př. má sexuální sklony, které jsou pro něj nepřijatelné, tak se stane moralistou
17) vytváření reakcí
- jde o tvorbu určité masky, projevů, která má schovat negativní prožitek před ostatními lidmi
- neúspěch chápán jako ztráta sociální prestiže – zastírání pocitů neúspěchu (ironizování)
- obrana před reakcí druhých lidí na náš neúspěch
- děti do 10 let ironii nerozumí (pouze konkrétní myšlení)
18) manipulování
- dosahujeme svého cíle neadekvátně – manipulace s někým, aby za nás něco udělal – vzal na sebe náš neúspěch