Úvod

 Ve své práci se budu zabývat volnočasovým aktivitám a jejich využívání dospívajícími. Toto téma jsem si vybral proto, protože dle mého názoru začínají mladí lidé přistupovat laxně ke všem aktivitám, a proto bych chtěl zjistit jestli tomu tak doopravdy je.  Jak trávit svůj volný čas správně a ani trochu z něj nepromarnit je velice těžká věc a zvláště u mladých lidí. A právě nad tímto problémem bych se chtěl v této práci zamyslet a přispět také trochu svými zkušenostmi.

 Mým cílem je zjistit, jestli mají dospívající v okrese Opava dostatek volnočasových aktivit? Jestli vůbec stojí o nějaké zájmové kroužky? A jakou mají možnost se dostat k oné zábavné činnosti? Ke svému výzkumu jsem použil dotazník, který jsem rozdal 20-ti mladým lidem v okrese Opava.

1. Volný čas mládeže

Volnočasové aktivity napomáhají k formování osobnosti a zároveň mají i výchovnou funkci. A proto bych se chtěl v této kapitole zabývat tím, co to vlastně volný čas je, jak s mladými lidmi pracovat, kdo to vlastně dospívající jsou a co je pro ně typické?

 1.1 Volný čas

 V dnešní době mají děti relativně dostatek volného času a naše společnost by jim měla zajistit správné využití jejich času, neboť jak tráví svůj volný čas je i naší starostí. „Postmoderní společnost a demokratizace přináší dětem mnohem ví­ce volnosti (děti chtějí být „free“), množství nových podnětů zvenčí, proto je žádoucí jim kva­li­tu těchto podnětů ukázat a naznačit správnou cestu.“[1] Z psychohygienického hlediska znamená volný čas důležitou kategorii, protože znamená nejsvobodnější volbu činností v životě člověka. Využívání volného času by mělo mít takovou strukturu, aby vedlo k rozvoji osobnosti člověka. „ Volný čas, prázdnota, je především stav duše. Není dán jen objektivní skutečností dovolené či víkendu. Volný čas je právě ne-aktivitou. Je mlčením. Je nepřiložením ruky k dílu. Samozřejmě je potřeba přikládat ruce k dílu, ale musí být i stav, kdy se neopustíme do práce, ale uvolníme se, sebe sama uvolníme, odevzdáme se, jako se odevzdáváme ve spánku.“[2] Významnou obsahovou náplní volného času je zájmová činnost. Přináší jedinci příjemné zážitky, uspokojení a různou míru aktivity. Přispívá k vytváření pocitu uspokojení a seberealizace.

Mladý člověk je také vychováván společností okolo něj, která jej ovlivňuje také do velké míry. Zvláště už ve starším věku, kdy je dítě většinou ve společnosti svých kamarádů a přátel. Ti mají obrovský vliv na jejich chování a především na výběr aktivit. A proto je důležité hlavně zde aby si dítě vybralo správnou činnost pro volný čas a nesklouzlo do špatné uličky. Rodiče, škola a okolí by měli dítě motivovat a vychovávat v určitých činnostech aby byly informovány a připraveny pro život. Výchova od raného věku je velice potřebná, a proto je důležité ji nezanedbat.

 1.2 Výchova mimo vyučování

 Výchova je především činnost, která je zaměřena na rozvoj osobnosti a vzdělávání v kulturní oblasti. Vzdělávání a rozvoj dítěte v jeho volném čase je velice důležité, neboť se zde utváří mladý člověk. Podle toho, jak se dítě uvede do života, tak pak se podle toho ve svém životě chová a čerpá ze svým předešlých zkušeností. Jak správně využít čas ve své volné chvíli to je otázkou. Především záleží na onom dítěti, jestli chce spolupracovat, nebo jestli je ke všem činnostem laxní a opovržlivé. „ Odpočinkové, rekreační a společensky prospěšné činnosti tvoří součást náplně volného času a platí pro ně princip dobrovolnosti. Sebeobslužné činnosti a příprava na vyučování mají charakter povinnosti.“[3] Mladý člověk si je vědom skutečnosti, že v činnosti, ve které je dobrý a která je jeho srdci nejbližší, by se měl nadále vyvíjet a vzdělávat se v ní. My bychom je v tomto úsilí měli podporovat a umožnit jim pro tuto aktivitu  prostředí. Proto pokud se dítě chce zapsat či zaregistrovat do nějakého kroužku, bychom mu neměli v tomto zájmu bránit.

Podle autorů Kaisera a Kaiserové v učebnici pedagogiky je: „ ...výchova na to, aby člověk dosáhl přiměřené formy existence, a když si nepřinese žádné pevné způsoby, reakce je tedy vůči světu otevřená, možno jej vychovávat. Výchova je tedy zaměřená na schopnost člověka konat."[4]

 1.3 Dospívající

 Dospívající jsou vlastně mladí lidé, kteří ještě pořádně nevědí, co od života mají čekat a s čím se ještě v něm setkají. Mají svůj vlastní pohled na svět a nikdo jiný jim nemůže jejich názor vyvrátit. Jsou to lidé s velkým životním cílem a nadšením pro určitou věc. Dospívající jsou většinou ještě závislí na svých rodičích a rodině, bez které by byli ještě stále nesamostatní. I když si nechtějí přiznat, zvláště v tomto věku, že jsou rádi za svou rodinu a nikdy by ji neopustili, v mnoha případech je opak pravdou. V tomto věku se začínají utvářet první partnerské vztahy, ale většinou jen nezávazné. U některých dospívajících se také může objevit i reálný vstup do zaměstnání.

 1.4 Typické znaky

 Typickými znaky pro dopívajícího člověka je odlišné chování k ostatním lidem a ke svým kamarádům. Zde se začíná utvářet skutečný názor jedince na určitou věc a začíná myslet reálně, v mezích své životní zkušenosti. Lidé si v tomto věku vytvářejí názorové rámce, jež se budou s množstvím jejich životních zkušeností měnit. „Mladí lidé jsou dnes však jednou z nejohroženějších skupin, mluvili bychom o možném vzniku sociálně patologických jevů, jelikož jsou na ni kladeny vysoké nároky a pohybuje se ve světě, ve kterém se jen těžko orientuje. Pro mladého člověka, tím spíše pro člověka mladšího dvaceti let, je velmi obtížné orientovat se ve světě, ve kterém má každý názor svou hodnotu, tím spíše, pokud ve společnosti chybějí viditelné vzory a autority, které by nejenom mladým lidem napomáhaly nalézat správný směr cesty.“[5] V tomto věku se dospívající snaží co nejrychleji dospět a přiblížit se svému vzoru.

2. Volnočasové činnosti

Umět správně využít svůj volný čas, kterou činnost si vybrat a kde je nejlepší trávit svůj volný čas, to vše je obsaženo v této kapitole.

 2.1 Relaxace

 Každý člověk by měl mít právo na odpočinek. Všechny děti a mládež obecně mají jiný názor na způsob trávení volného času. Může to být odpočinek na pohovce, sledování televize, poslouchání rádia a samozřejmě třeba i klidné procházky přírodou. Je to čas, ve kterém si dítě může vybrat co v danou chvíli bude dělat. Volný čas se dělí na negativní pojem volného času a pozitivní pojem. Negativním pojmem je myšlen ten čas, který má dítě na to, aby v něm udělalo domácí úkol, učilo se do školy či pomáhalo rodičům. Pozitivní pojem vyjadřuje čas, kde se dítě může zabývat činnostmi, které jej baví a které si samo vybralo. Dítě potřebuje svůj čas na relaxaci aby si odpočinulo. Kaiser s Kaiserovou uvádí, : „Když nemá člověk dostatek času na relaxaci a zvláště dítě, bývá často podrážděný a unavený. Proto je dobré určit si dobu, ve které si každodenně člověk odpočine a získá novou sílu.“[6]

 Člověk není stroj, nicméně stroj, který pracuje dvacet hodin denně se zadře dříve, než stroj, který budeme využívat jen po dobu, jež je pro nás nutná. Stejně tak není potřeba kohokoli, tím méně děti-mladé lidi, přepínat. Rodiče do svých potomků často reflektují své nesplněné sny. Následky mohou být na jedné straně, podřízení se rodičovskému ideálu bez invence jejich potomka nebo konflikt, jež přeroste v propast mezi dítětem, jeho vnitřním světem a rodiči a světem, který si do potomka naimplantovali.  

 2.2 Místa pro aktivity v Opavě

 Nejdůležitější pro výkon aktivity je prostor pro danou činnost. Asi nejvhodnějším místem je příroda s čistými lesy a loukami, na kterých je největší možnost trávení volného času. Těch je v okrese Opava hojný počet a mladí lidé si jej velice pochvalují. Když si dítě, které bydlí v Opavě chce zahrát nějakou hru na fotbalovém na volejbalovém hřišti či jít si zaplavat, musí si všechny dané prostory zaplatit. Kdyby se tyto prostory zpřístupnily bez jakéhokoliv poplatku, byly by mladí lidé více aktivní. Jinak je tomu na vesnicích, kde hřiště a jiná místa jsou zdarma, ale není zde dostatek dětí, které by se domluvily pro dané činnosti A v těchto případech je velice dobré, když si tyto mladé lidi vezme pod svou ochranu nějaká instituce a pořádá s nimi výlety a poznávací zájezdy a organizuje pro ně různá utkání ve všelijakých sportech.

 2.3 Zájmy a činnosti

 Jak si správně vybrat kvalitní činnost a jak trávit své volno je velice těžká otázka, avšak jsou aktivity, které určitě mezi správné nepatří. Můžou to být například časté návštěvy různých klubů a barů, nebo neustálé vysedávání u televize či počítače a v neposlední řadě i bezvýznamné poflakování po ulicích. “Mladí lidé, kteří nemají žádné zájmy je třeba povzbuzovat a inspirovat je do aktivního působení ve svém volném čase. Je to totiž nesmírně důležité pro jejich budoucí zaměstnání a život ve vlastní rodině.“[7]

 2.4 Výběr aktivity

 Každé dítě má své určité zájmy, záliby a aktivity, které ho zajímají, a které chce provozovat ve svém volném čase. Velice podstatné a také důležité je, aby si dítě vybralo aktivitu, která je pro něj nejlepší a nemělo by být do žádné ostatní činnosti nuceno. Kterou zájmovou činnost si má dítě vybrat je různé a u každého velice různorodé. Ale jsou tady kroužky a organizace, které nabízejí velice pestré programy pro volný čas a jeho využití. Můžou jimi být například organizace typu skaut, nebo turistický kroužek. Tyto spolky utváří z mladých lidí osobnosti a učí je správně se chovat k přírodě. Mladý člověk alespoň pozná, že příroda je něco, co je pro člověka věcí posvátnou.

3. Druhy zařízení pro výchovu mládeže

  V další části bych chtěl vyjmenovat a okrajově popsat zařízení, které jsou nejčastěji využívány dospívajícími a jsou u nás nejvíce rozšířeny.

 3.1 Domovy mládeže

 Studentům středních škol a učilišť, kteří nebydlí v místě svého vzdělávacího zařízení, jež navštěvují, vzhledem k velké vzdálenosti od trvalého bydliště a nemohou ani denně dojíždět, jsou k dispozici domovy mládeže. Ty jim zajišťují nejen ubytování a stravování, ale i výchovné působení. Domovy mládeže by se měly starat i o možnost využívání a trávení volného času.

 V okrese Opava to jsou například, domovy mládeže, které najdeme při těchto školách: Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště poštovní, Střední odborné učiliště stavební - Domov mládeže a Vyšší odborná škola a Hotelová škola.

 3.2 Střediska pro volný čas

 Střediska pro volný čas, neboli domy dětí a mládeže mají výchovně vzdělávací a rekreační funkci. Děti a mládež zde mají možnost navštěvovat kroužky a soubory různé zájmové činnosti.

 V Opavě sídlí Středisko pro volný čas Domeček, který umožňuje zdejší mládeži plnohodnotně trávit volný čas. Volnočasové aktivity jsou zde rozděleny do několika kategorií: Estetika, sport, přírodověda, technika a turistika. V každé z těchto oblastí mají zájemci velký výběr rozšířitelných činností, které jsou jim zde nabízeny.

 3.3 Skauting

 Jedna z nejrozšířenějších organizací v okrese Opava, která má u nás velice pověstné jméno. „Snaží se dětem a mladistvým ukázat alternativní způsob života a jiný druh chování se k přírodě, věcem vyrobených člověkem, nebo ke svým přátelům.“[8] V této organizaci je výchova mladého člověka na prvním místě. Zde se naučí vázání uzlů, luštění šifer a morfeově abecedě, poznávání lesních zvířat, určování rostlin a stromů a hlavně vzájemnému prohloubení vztahů mezi svými blízkými a přáteli. Skaut je jednou z mála organizací, ve které se děti mezi sebou oslovují : „Bratře a sestro!“. Je to proto, aby si zde připadaly jako v jedné velké rodině, kde pomáhá jeden člen tomu druhému.

 Skaut klade také obrovský důraz na disciplínu. Každý člen musí pečlivě plnit své povinnosti, jak ve škole, tak i ve svém volném čase. Musí zachovávat skautské zákony a pro ty, kdo si nejsou jistí svou vírou, vede i ke křesťanskému náboženství.

4. Vyhodnocení dotazníků

 Svůj dotazník jsem rozdal 20 respondentům ve věku od 16 do 20 let, kteří mají trvalý pobyt v okrese Opava. Ve svém volném čase navštěvuje pravidelně nějaký volný kroužek 20% dotazovaných, 25% jej navštěvuje občas, málokdy navštěvuje kroužek v okrese Opava 50% dospívajících a zbylých 5% se neúčastní žádné aktivity. Na položenou otázku zdali mají dostatek financí pro určitou aktivitu, kterou chtějí vykonávat mi odpovědělo více než 80% tázaných, že finance na své koníčky nemají. 35% dotazovaných navštěvuje svůj druh aktivity ve škole a stejný počet dospívajících se účastní někde jinde než ve škole , nebo v DDM, který navštěvuje 26% mladých lidí. Téměř 90% mladých lidí se shodlo na tom, že v okrese Opava je dostatek volnočasových aktivit. V otázce: „Jak často navštěvuješ kroužek ?“ vyhrála odpověď 2x týdně s 40% a za ní se v těsném závěsu umístila odpověď alespoň jednou týdně se 35%, za ní následovala odpověď každý týden (15%) a nikdy nenavštěvuje kroužek 10% mladistvých. Na poslední otázku zdali si dotyční vybrali aktivitu z vlastního přesvědčení odpověděli v 80% odpověď „ANO“.

 Z vyhodnocených údajů vyplývá z průzkumu, že mladí lidé se v okrese Opava velice aktivně účastní různých aktivit, ale je zde pro ně velká překážka a tou jsou vysoké poplatky za dané aktivity.

Závěr

 V teoretické části jsem vysvětlil, co to vlastně volný čas je, kdo jsou dospívající lidé, jak je vychovávat v jejich volném čase a co je pro ně typické. V další části jsem vyjmenoval a popsal činnosti a aktivity, které jsou v okrese Opava nejčastější a v poslední části jsem uvedl a okrajově popsal druhy zařízení pro výchovu mládeže, které se vyskytují v Opavě.

 Z dotazníků, které jsem rozdal dospívajícím lidem v okrese Opava jsem došel k závěru, že můj prvotní názor, že jsou mladí lidé k aktivitám laxní byl velice povrchní a také to byl omyl. Dnešní mládež se v okrese Opava velice aktivně podílí na volnočasové činnosti a snaží se svůj čas vyplnit hodnotně. V okrese Opava je také podle zdejších mladých lidí dostatek volnočasových aktivit a přístup k nim je také kvalitní. Jediným mínusem, na který většina z nich odpověděla je dostatek financí pro danou činnost. Mladí lidé v Opavě nemají dostatek finančních prostředků na to, aby si mohli svobodně vybrat činnost, která je baví a kterou by chtěli provozovat.

 Tímto výzkumem jsem zjistil, že není třeba mladým lidem násilně vnucovat určité druhy aktivit, ale je třeba jim spíše umožnit finanční přístup k nim.

Seznam literatury:
  MULLIER, Charles. Už jim nerozumíme?. Portál. Praha 1995.
PÁVKOVÁ, Jiřina a kolektiv. Pedagogika volného času.  Praha 2005
ČECH, Tomáš. Článek Lidové noviny . Volný čas a jeho trávení školáky.
KAISER, A., KAISEROVÁ. R. Učebnica pedagogiky. Bratislava 1993.
TARTAR GODDETOVÁ, E. Umění jednat s dospívajícími. Portál. Praha 2001.
WARD, Pete. Jak se připravovat na práci s mládeží. Portál. Praha 1997.

ANONYMNÍ DOTAZNÍK

1) Ve svém volném čase

  a)  pravidelně navštěvuji nějaký kroužek

   b)  občas

  c)  málokdy

  d)  vůbec

2) Jakého pohlaví jste?

  a) muž

  b) žena

3) Máš dostatek financí pro určitý druh aktivity?

 ANO - NE

4) Kde navštěvuji nějaký kroužek? 

a) ve škole

b) v DDM

c) jinde

d) nenavštěvuji

5) Jaký kroužek bys chtěl navštěvovat?

 _______________________________________________________________

6) Je v Opavě dostatek volnočasových aktivit?

 ANO – NE

7)  Jak často navštěvuješ kroužek?

a) každý den

b) 2 x týdně

c) alespoň jednou týdně

d) nikdy

8) Pokud navštěvuješ nějaký kroužek napiš jaký?

 ________________________________________________________________

9)  Vybral jste si danou aktivitu z vlastního přesvědčení?

 ANO – NE

10)  Kde je vaše trvalé bydliště?

a) město Opava

b) okresní vesnice